O pár minut později si dává Vítek do mléka nutelu. Zkouší, co to udělá.
Přitom rozpráví: „Mami, na internetu jsem četl, že muži mají průměrné IQ 100.“
Reaguji: „Není to málo…?“
Vítek mě uklidňuje: „Mami, to je průměr!“
Zajímám se dál: „A kolik mají průměrné IQ ženy?“
„To nevím, ale asi to bude taky něco kolem stovky. Řekl bych, že to bude vyšší číslo než u mužů.“
Synova úvaha mě zaujala a od vaření oběda se po něm ohlédnu: „Proč myslíš?“
V tu chvíli zaregistruji padající kus nutely z Vítkovy lžičky na jeho triko. Pucek se kutálí a zastaví se na jeho světle šedých teplácích. Vzniklá stopa se rovná násobku Vítkova IQ a gravitační síly. Očividně jeho IQ profituje z jeho šikovnosti. Nepřímou úměrností se nyní nehodlám více zabývat... Vítek to pozoruje taky a pohledem zaregistruje i to, že jsem ten proces viděla též. Kulišácky se zatváří: „No, možná právě proto…,“ radostně se kření.
Řekla bych, že má Vítek dobře našlápnuto získávat si u žen přízeň. I přes nepřízeň jiných okolností.
Žádné komentáře:
Okomentovat