Vítek se dívá na pohádku. Přitom jí. Já obaluji učebnice, a tak přijdu až po delší době na to, že na stole před Vítkem jsou zaschlé skvrny od kakaa.
Utírám to: "Víťo, příště bych byla ráda, kdyby sis to uklidil sám okamžitě, jakmile ten nepořádek uděláš!"
Vítek mě odzbrojil tak, že jsem jen lapala po dechu: "Já jsem si myslel, že to zmizí!" prohodil zcela samozřejmě a nevinně.
"Zmizí?!?! To myslíš vážně?! Jak by to asi zmizelo?!"
Syn se provinile usměje, jakoby si uvědomil, že nežijeme ve filmu, kde triky jsou běžné...
Nekomentuji to a vracím se k balení Johančiných učebnic. Najednou lituji, že jsem ho to zaschlé kakao nenechala vyčistit samotného... Proč já to jen dělám. Však měl Víťa vlastně pravdu. Ono to zmizelo samo. Maminky jsou na triky odbornice. Ne vždy to jsou ale triky výchovné a na místě...
Žádné komentáře:
Okomentovat